Před třemi roky bylo léto poněkud horké. Tedy nemám vůbec na mysli rekordní teploty v pražském Klementinu, ale zásah proti tradičnímu letnímu teknivalu CzechTek. Jednou z postižených stran byli i ti, které policie obvinila, převážně z napadení veřejného činitele. S odstupem se postup policie a státních zástupců ukázal jako ryze účelový. Takový je i příběh Rudofla Sedláčka. Byl zadržen a obviněn po skončeném zásahu. Aktuálním zveřejněním rozhovoru si chceme připomenout nejen rozehnání Czechteku, ale bohužel i tragickou smrt Rudlofa Sedláčka, který zahynul na začátku letošních prázdnin.

John Zerzan bývá označován různě; jedno z označení jsme si vybrali i do titulku článku. Sám o sobě mluví jako o anarchistovi – ale mnozí anarchisté o jeho názorech nechtějí ani slyšet. Jeho postoje vycházejí z hledání cest, které by vedly k překonání ekologické krize – ale většina ekologů a ekologických aktivistů jej bere přinejmenším s rezervou. Jedno je ale jisté. John Zerzan je rozhodně myslitel radikální.

John Zerzan patří mezi výrazné postavy hnutí zelených anarchistů. Hlásí se k primitivismu, odmítá tudíž dějiny a civilizaci jako projevy vykořisťování a odcizení. Napsal několik knih, které se staly klasikou anarchistického enviromentalismu. Zároveň je velkým sympatizantem černých bloků, tedy uskupení anarchistických militantů na protestech proti kapitalistické globalizaci. Jeho názory vyvolávají značnou odezvu; kladnou i zápornou.

Tenhle web mám mezi oblíbenými a vždycky je mezi prvními, když hledám aktuální informace. Už dávno totiž nejde jen o Czechtek. Najdete tu shrnutí toho nejzajímavějšího z mainstreamových i alternativních médií, různé pozoruhodnosti a občas i autorské články. A protože nás v redakci vážně zajímalo, kdo za tímhle webem stojí, požádali jsme o rozhovor redaktora Ruku.

Se jménem Vladimír518 se musel setkat každý, kdo aspoň letmo zavadil o městkou hiphopovou a graffiti kulturu. Ve třinácti se začal se sprejem v ruce seznamovat se zdmi Prahy a rapovat s PSH. Před měsícem pokřtil obrazovou knihu 2666 Praha Odyssey, která městu nedává vydechnout a graffiti vidí na každém rohu. Založil label BiggBoss se sloganem „každý člověk je synem svého díla“ a připravuje publikaci o metru. O městě přemýšlí jako o organismu a jde mu hlavně o to, aby se věci hnuly dopředu.

Pocházejí z Petrohradu, hrají hardcore a jmenují se Distress. V Česku vstoupili do povědomí především kvůli smrti jejich baskytaristy Timura Kačaravy, kterého loni zavraždili neonacisté. V létě si zahráli také v Praze. Jejich koncert jsem nevyužila pouze k tomu, abych se seznámila s jejich muzikou, ale i k rozhovoru, který si právě teď můžete přečíst.

Od začátku tohoto roku probíhá v Mexiku zapatistická Jiná kampaň. Na její průběh, problémy, cíle, ale i na aktuální situaci zapatistického hnutí či sociální problémy Mexika jsme se zeptali Evy Malířové, stoupenkyně Jiné kampaně a zapatistické Šesté deklarace, která se před nedávnem vrátila z Latinské Ameriky.

Anti-flag jsou jednou z největších a nejznámějších aktivistických kapel na nezávislé scéně. To platilo minimálně donedávna, protože s posledním albem tato kapela přešla na velké korporativní vydavatelství (tzv. major label). Jejich melodický, zpěvný punkrock působí nakažlivě už přes deset let, stejně tak jako jejich chvílemi úderné, chvílemi k zamyšlení nutící texty.

Podle pár lidí, u nichž převládla fascinace mocí nad původním odporem k ní, jako je František Stárek alias Čuňas, dříve editor undergroundového VOKNA, dnes major či snad už dokonce plukovník tajné služby BIS, nelze soudit celý underground. Vždycky to byl spíše jen soubor různých individualit, které do houfu hnal především vnější tlak totalitního režim, než nějaké společnou ideologií spjaté společenství.

Osmašedesátý je z anarchistického pohledu zajímavý především jako spontánní pohyb ve společnosti. Dynamika událostí se tehdejšímu „vedení“ vymkla z rukou a určující se stala iniciativa zdola. Přitom naprostá většina lidí zůstávala takříkajíc „na platformě socialismu“. To, co požadovali, bylo více svobody a skutečné demokracie – možnosti spravovat své věci sami. „Kéž vláda věcí tvých se k tobě navrátí, ó lide, navrátí“, klasický verš ožil jako motto onoho procesu zvaného obrodný.

S Jakubem Polákem o šedesátých letech, undergroundu a minulosti našeho časopisu Časopisu A-kontra je patnáct let. V tomto a několika dalších číslech najdete rozhovory s těmi, kdo A-kontru přiváděli na svět. Rozhodně jsme nemohli vynechat Jakuba Poláka, který stál u jejího zrodu a zásadně ovlivňoval její vývoj. Výrazně se podepsal i na podobě novodobého anarchistického hnutí v Československu.

Nejsou to normální hospody, bary a kluby. Je za nimi něco víc než jen obživa, zisk nebo zábava. Stojí za nimi i myšlenka svobody a subverze. Snaží se být alternativou ke komerční a konzumní kultuře. Ne vždycky se to daří, občas se podobné projekty stávají ghettem. My vám však představujeme projekty, které si s tímto problémem více méně poradily, nebo se s ním chtějí aktivně vypořádat. A kromě toho jsou i zajímavým místem pro příjemné posezení, získání nových informací či páteční zábavu.

Mnozí asi tuhle skupinu znají... a těm, kteří ne, na úvod prozradíme, že se jedná o punk z Rožnova pod Radhoštěm a zbytek už se dočtou v rozhovoru a v přiložených ukázkách z textů.

Před nedávnem vyšla v nakladatelství Vyšehrad kniha Ingrid Gilcher – Holteyové Hnutí ´68 na Západě: Studentské bouře v USA a západní Evropě. V den její vernisáže jsem potkala socioložku J. Šiklovou, která se o knize vyjádřila jako o velmi zdařilé a pečlivé studentské práci, ale bohužel také jako o knize, která postrádá hodnocení a názor. Dočteme se, kdo kde byl a co řekl, ale chybí tam hlubší myšlenka. A protože se o hnutí 68. roku zajímá a svým způsobem si ho i prožila, rozhodli jsem se, že si s ní na toto téma popovídáme.

Tenhle rozhovor o technu, freeparties, revoltě a squatingu s Ivoškem Cirkus Alien (dále CA) se uskutečnil v sobotu 28. srpna 2004 v parku u statku Ladronka. Tedy na místě, kde tahle technoparta, která žije kočovným stylem života,  vznikla. Rozhovor s Ivoškem se odehrával v atmosféře, která připomínala tehdejší Ladrofesty –nechyběl fotbálek, hudba, pivo a ani spousta psů. A vzhledem k aktuální situaci nemohl celý rozhovor začít jinou otázkou…

Rozhovor se zaměstnancem psychiatrické léčebny v Bohnicích o kauze klecových lůžek, která se objevila počátkem léta, o kontextu jejich používání, o jiných psychiatrických metodách i o výhledech do budoucna. S Jindrou (26) jsme si povídali koncem srpna 2004 v Krtkově koloně v Praze.